Uvolněna zemi
zimní pouta,
kvete bazalička,
pučí routa.
Mochna poupátka svá
zrůžovělá
v dokonalé kvítko
otevřela.
Na potočním břehu
lesklá tráva
pomněnkami hustě
promodrává.
Radosť tichá zírá
z Emy líček –
trhající zvonků
do kytiček.
Zvonečky se kloní,
Ema plesá –
vděčnosť její stoupá
na nebesa.