Krajem letí vlak...
jako blesk a jako vichr,
sotva stačí zrak.
Budí údiv, žas,
krátí dálku, je nám dobrem
plně, mžikem – v ráz.
Kdo se ptá, čí dlaň
vyrobila ten div světa?
komu splácet daň?
Tichý, zlatý lid,
mozolem svým chystá davu
bezpečí a klid.
Buď těm rukám čest!
jejich dílo jako Tvůrce
oku skryto jest...
Práce věk – zde mžik!
mohly zhubit, – zachránily,
buď jim čest a dík!