Ovšem z jara v šperk nádherný
Mladá růže oděna,
Jest však v podzim jí nevěrný,
Nestáláť jeho cena.
Obilí zprostě květoucí
Rozkošnou nemá vnadu,
Ale ovoce nesoucí
Za květ dává náhradu.
Strastným tluče citem mnohé
Zklamané srdce ubohé –
Doufej v nový jarní čas:
Z hrobu ti dozraje klas!