Skip to content
1817–1864

XVII. Jako nevěstu milostnou

Vincenc Furch

Jako nevěstu milostnou Zemi šatí mladý máj, Vždy se vrací s rouškou skvostnou, V ní odívá sad i háj.

Hvězdy všechny nespočítáš, Co tvé oko uhlídá, Bez ustání nové vítáš, Všechny nebe nevydá.

Bouřlivé se moře vlní, Odtíká, znova se plní, V člověku srdce baží, Nikdy se nevyváží.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.