U Móru se k tanci hrálo –
Byl to šumný zvuk a hluk,
S vojskem Percelovým tančí
Těžký Wallmodenský pluk –
Trouby zvaly – jezdci hnali
Tam se proti Maďarům –
Byl to tanec strašný, slavný,
Rozlíhal se hluk a šum.
Pod jezdcemi železnými
Třese se jak hromem zem,
V řadech zavřených se ženou
Na Maďara útokem,
Palaš o bodáky zvoní –
Čtverhran už se otvírá –
Mnohé tělo k zemi klesá,
Mnohý duch se odbírá. –
Ejhle růžemi se krášlí
Sněhem krytá bílá zem –
Hejno krkavců se vznáší
Nad krvavým bojištěm,
Palaš o bodáky zvoní,
Padá rána ráz na ráz –
Volá jezdec na komoni:
„Tu máš, tu máš, poznej nás!“
Sláva jezdcům Wallmodenským,
Strach a bázeň neznají,
Hle pádnými palašemi
Podle taktu tesají.
Radost je se dívat na ty
Bohatýrské postavy –
Sláva jezdcům Wallmodenským,
Statným synům Moravy!
Moravané bojovali
Častokrát už s Maďarem,
Nasytila se ach krví
Moravskou Uherská zem –
Zem Uherská, naše pravlast –
Odňal nám ji Maďar vrah –
Usadil se cizý vítěz
V praslovanských krajinách.
Stíny dávných Moravanů,
Na své vnuky hlídejte,
V boji slavném, v boji svatém
Statným vnukům žehnejte.
Nastala už doba pomsty
Dávno prorokovaná –
Doba pomsty – doba slávy! –
Hurra-ha! – na Maďara!