Chtěl jsem jednou svojí lásce výhost dat,
Nebo mě již zlobil mého srdce zmat:
„S Bohem, lásko, s Bohem jdi,
Věčný výhost dávám ti;
S Bohem, lásko má!
S Bohem, lásko má!“
Na cestu se moje láska chystala,
Ach přesmutně lkála, hořce plakala,
Plakalo mé srdce s ní,
Až jsem sladce šeptal k ní:
„Zůstaň, lásko má!
Zůstaň, lásko má!“