Skip to content
1817–1864

Svaté pole Lubartovské.

Vincenc Furch

Jak je živo na hřbitově – Z mnohého krev teče těla: Jakoby to mrtvým v hrobě Nový život dáti chtěla.

Krev tekoucí – plyneš, hyneš – Červená se tebou tráva – – Jaký osud tvoje perle Rozdrobené očekává?

Částka teče k mrtvým otcům, Jakoby jim chtěla sdělit, Že se stará polská rána Nechce dosaváde scelit.

Částka teče ze hřbitova Blízké role ovlažujíc: V potravu se pozůstalým Vlasti synům proměňujíc.

Částku slunce v sebe ssaje A ji zdvíhá do výsosti: – Aby Bohu žalovala, Jaká bída v pozemskosti! –

Ha hřbitově Lubartovském Hrstka Poláků se brání – Marné všechno udatenství, Marné všechno vzdorování.

Lesňowski jak Leonidas S lidem svým chce zahynouti – Můžeš-li též zastaviti Rusa na osudné pouti?

l přes polský hřbitov letí Černý ruský orel k cíli – – Polokrytý z mrakův hlídá Měsíc – – čili orel bílý! –

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Svaté pole Lubartovské. · Vincenc Furch · Poetry Cove