Květe na hrobečku růže,
Bílá růže, tiše-vonná,
Rozkvítá zde a odkvítá –
Svatou dívce službu koná.
Sladký od ní zápach vane,
Všechny její listky pnou se,
Jako mocné touhy plné
Její něžné ňádra dmou se.
Však je tužby cit neplní,
Marně chladný Zefír věje,
Marně slunce pablesk svítí,
Marně slavík v houšti pěje.
Na hrobečku bílá růže
Rozvíjí se a odkvítá –
Listky k tělu panny klade:
Duši duše tamo! vítá. –