Rodino Vršovců! nechť tisíc roků
Uplynulo v tichém, věčném odtoku,
Aj květoucí ještě jest
Tvého rodu ratolest.
My tě vítáme!
My tě vítáme!
Přemyslovci zhasli v milé otčině,
Vy jste vytrvali v smutné cizině,
Rodino vyhostěná,
Zpátky volá smířená
Tebe česká vlasť!
Tebe česká vlasť!
Na hrobech královských reků stojíme,
Za jejich a za Váš mír se modlíme,
Všechno záští zhladil čas,
Z české otčiny zní hlas,
Z Vaší otčiny,
K Vám do ciziny!
Z Vaší otčiny zní k Vám do ciziny:
Vraťte se v kolébku Vaší rodiny,
Živa v našem národu
Touha po Vašem rodu.
Navraťte se k nám!
Navraťte se k nám!