Do zbraně Lechy Kosciuszko volal,
Ihned se celý národ k boji vznes,
Ni Kosciuzsko sudbě neodolal,
U Maciejovic raněn s koně kles –
Tu bílý orel nad ním zakvílel,
A nedozněl až posud polský žel.
I mohlť spasit Napoleon Lechy,
Jich obětě na bojištěch on bral,
Však zanechal Poláky bez útěchy,
Až na Helenu sám se odebral,
A mutný hlas, jenž nad Kosciuzskem zněl,
Žel polských synů posud nedozněl.
I do zbraně vstal celý národ znova,
By vydobyl ojczyzně svobodu,
Ojczyzna nových mrtvol v nitru chová,
Však slunce nezahnalo její tmu.
A mutný hlas, jenž nad Kosciuszkem zněl,
Žel polských synů posud nedozněl.