Otec.

U matčiných prsou Leží nemluvňátko – Otce slastně patří Na choť a děťátko –

Vine ženu, dítě K sobě blíž a blíže – Šťastný manžel, otec, Domu svého kníže.

Ó kdo nemá dítě, Odumírá v skutku – Bez útěchy sobě Líce zahal v smutku. –

Neumřel však otec: Ač jej hrob již kryje, On to sám – svou krví Ve svých dětech žije.