Skip to content
1817–1864

Láska. (III.)

Vincenc Furch

Čest zve mocným hlasem, Láska jest silnější, Nestraší se láska Smrti nejhroznější;

Na kraji propasti Růže sobě trhá – S úsměvem se láska Do hlubiny vrhá.

Otroky jsme všickni Lásky světovládné, Prosto její moci Není srdce žádné;

Poutem všechny váže. Vzdychat, plakat učí, Trním růžovým nás Všechny láska mučí.

Podivná milosti, Měníš dvě bytosti: Jedna v druhé žije, Srdce v srdci bije.

Milenku k milenci Růžovými věnci Vážeš, krásná lásko, Svatá duchů pásko!

Lásko – jedno, všecko, Nebešťanko; děcko – Děckem – velikánem, Milek – světu pánem.

Slouží se mu všude, Sloužit se mu bude, Zde a v nebi žije Lada Uranie.

Obraz všehomíra Mrtev bez milosti, Krása beze vnady, Touha bez radosti;

Cit je bez plamene, Oko plno mraku, Bez lásky je země, Nebe bez zázraku.

Lásky harmonie Vane nebem, zemí, Jako žilobití Hýbá tvory všemi.

Svatá harmonie – Ohlas milionů Obětně se zdvihá K nebeskému trónu.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Láska. (III.) · Vincenc Furch · Poetry Cove