Skip to content
1817–1864

Láska. (II.)

Vincenc Furch

Světlo má své stíny, Láska má své žaly, Předce, lásko, tebe Píseň moje chválí;

Láska má své žaly, Má své bouře nebe – Ó nebeský cíle, Lásko, slavím tebe.

Plný les slavíků Nemá zvuků dosti, By dozpíval starou Píseň o milosti;

Nemá důl Kašmirský Vonných růží dosti, Aby vynahradil Srdci květ milosti.

Prázdný jest ten život, Cíle ni neznáme, Náhradu jen v tobě, Krásná lásko, máme.

Ty otvíráš naší Duši hvězdné světy, Ty nám na zem bídnou Házíš nebe květy.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Láska. (II.) · Vincenc Furch · Poetry Cove