V Motrencuském monastyře
Popi nože posvětili,
Celý jarmark Medvedovský
Hajdamáci pobouřili.
Železňák, falešný kníže,
Vůdcem hajdamáckých sborů,
V levo, v pravo plamen šlehá
Z polských zámků, z panských dvorů.
A „Vaj!“ zní z hořících krčem –
Polákům a Židům běda –
Z ohně rozlícená zběř hle
Nikomu se spasit nedá.
Zpátky do plamenů hází
Strašná luza ženy, děti –
Tak se mstí na Židu, Lechu –
Divoce svou volnost světí.
Honta, ataman odvážný,
Dobře zkušen v boji smělém,
Přidružil se k hajdamákům,
Stal se hlavním velitelem.
Po krajině širošíré
Jako roje včel to bzučí –
Na poplach a velký pohřeb
Z měst a dědin zvony zvučí.
„Národnost a náboženství!“ –
Heslo Ukrajinců bylo –
Pod tím heslem jaké už se
Krve moře v světě lilo! –
Luza nemá vlastní vůli –
Všude podobá se troudu:
Hoří, když v ni jiskra padne –
Běda, když jde luza k soudu! –
Do lesů a tajných skrýší
Strachem Židé utíkají –
Bíločervené korouhve
Blíž a blíže větrem vlají;
Šlechta vedená Stempkovským
Již se blíží sšikována –
Na pískách na Svidoveckých
Spustila se bitvy rána. –