Jinochu jest úzko
Doma, – pud jej žene,
Aby v dálce hledal
Pyšné štěstí sněné.
Jako vodopádem
Přes skály se vrhá –
Co se vzdor mu staví,
Do hlubiny trhá.
Co mu ukazuje
Cestu k domácnosti? –
Jemná, jasná panna,
Plna lahodnosti;
Když se ta mu jeví
Na domovním prahu,
Mine pyšné zdání
O všem jiném blahu.