Skip to content
1817–1864

III. Kdy světýlko moje shasne,

Vincenc Furch

Kdy světýlko moje shasne, To mě trápí málo, Kdy já klesnu do mohyly, To již psáno stálo

Tenkrát, když mě v Ukrajině Máti porodila – Tu se nade mnou hvězdička V nebi rozsvítila.

Dokud bude ta hvězdička Na nebi planouti, Budu já se trmáceti Na pozemské pouti.

Hej, husare, naměř k nebi Na hvězdičky jasné, Jestli trefíš mou hvězdičku, Pak můj život shasne! –

Ejhle letí s nebes výše Hvězda dolů skutkem – Kozák vida, jak shasíná, Volá s jemným smutkem:

Totě s životem se loučí Zase z druhů jeden – Dejž Bůh, aby rajskou branou Andělem byl veden.

Ale ještě na nebesích Má hvězdička svítí, Ještě moje mladé rámě Jarní sílu cítí –

Hej, husare, statný vrahu, Vyzývám tě k boji – Zkusme, kdo dřív zhasí hvězdu: Ty mou – neb já tvoji? –

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.