„Chrám se staví na Hostýně!“ –
Roznesla se věst;
„Všemožně přispívej každý,
Kdože křesťan jest!“ –
Z blízka – z dálky nápomocně
Přihrnul se lid,
Každý po stavení chrámu
Chtěl zásluhu mít.
Aj tu nastal závod krásný:
Nosí k stavení
Vzhůru bez rozdílu stavu
Cihly, kamení.
Staří, mladí – žebrák, boháč
Velkou nosí tíž,
Podle Pána, jenž též nesl
Na Golgotu kříž.
Dokázal tím lid moravský
Mysl nábožnou,
Od pradávna po svých otcích
Zbožnost zděděnou.
Hle chrám dostavený hlídá
Do Moravy zas –
Slyš! – lid k modlitbě vyzývá
Jeho zvonů hlas!
Dokud bude chrám ten státi,
Dokud Hostýn sám,
Národ bude vypravovat:
Jak se stavěl chrám.