Skip to content
1817–1864

II. Šíré stepy nepřehledné,

Vincenc Furch

Šíré stepy nepřehledné, Jako moře rovné! – V srdci mém se budí city, Mocné, nevýslovné –

Je mi, jakobych byl doma, V milé Ukrajině – A to nebe – a ten měsíc Jako v domovině. –

Avšak nesmí se oddávat Citům duše moje – Ale pozorně napínat Musím zraky svoje:

V šíré stepi nepřehledné Nepřítele slídím – – Hle tam mezi zemí, nebem V dálce ptáka vidím.

Pták to není – je to husar, V měsíci se míhá – Za keřem se nyní kryje – Snadže na mne číhá –

Hej, husare, darmo číháš – My jsme oba ptáci, Haha, letem harcujeme Husaři, kozáci.

Oba jsme my syni stepy, Bystré oko máme – A my jeden na druhého Pozorně číháme.

Dnes měsíček plný svítí Jasně nad krajinou – Dnes se nikdo nelapíme – Volme si noc jinou.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
II. Šíré stepy nepřehledné, · Vincenc Furch · Poetry Cove