Skip to content
1817–1864

II. Na bojištích na Uherských

Vincenc Furch

Na bojištích na Uherských Bílý orel lítá – Doufá Polák, že v Uhersku Konečně mu svítá! –

Proti Slovanům v Uhersku Mnohý Polák brojí – Neví on o vzájemnosti, Jenž Slovany pojí.

Slovan k Slovanu se hlásí, Vždyť jsme rodní bratří – Ale smutně věrný Slovan Na Poláka patří.

Příšerně se před ním obraz Dávné Polsky míhá – Jím ošálen on meč proti Matce Slávě zdvíhá.

Ojczyzně je Polákovo srdce zasvěceno, Ale je tou láskou k vlasti Jako otráveno.

Msta je heslem jeho lásky, Msta za dávnou vinu, Novou vinou chce vykoupit Drahou domovinu.

Celou zem by rád zapálil, Aby rumem klesla – By se z popele co fénix Dávná Polska vznesla.

Není jejím křísitelem – Jenom mučeníkem – Tisíc nových mohyl v Uhrách Toho jest pomníkem.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
II. Na bojištích na Uherských · Vincenc Furch · Poetry Cove