Maďar volá Turka bratra – bratr Turek nepřichází –
Zatím hromoblesky orel Ruský a Rakouský hází.
Maďar – Turek – jsou dva bratři; „slyšte, Turci, pospíchejte,
Jak za časů našich otců, na pomoc nám přispívejte!“
Zapadá Maďarské slunce, noc své roucho rozprostírá – :
K vzdálenému půlměsíci Maďar roztouženě zírá:
„Zjev se zase nad Uherskem, strašný jasný půlměsíci,
Tököli’ho duch tě volá, z hrobu se povznášející!“ –
Hlídá Košuth k Carihradu, klaní se a ruce spíná,
Tököli’ho, Rakocy’ho časy Turkům připomíná:
„Strašný, jasný půlměsíci, sviť nám v noci, přijď k pomoci –
Tököli’ho duch tě volá – sviť nám v hvězdoprázdné noci!“ –