Slavný prápor žlutočerný nad Budínem vlaje –
S pyšnou orlicí Rakouskou vítr sobě hraje.
Za Budínem slunce klesá – k horám sestupuje,
Posledním svým krvoleskem kraje ozářuje.
Na zámeckých baštách stojí vůdce zamyšlený,
K slunci zapadajícímu zrak má obrácený:
„Tam pospícháš k bratrům drahým, krásné slunce denní,
Nes jim od věrného druha vřelé pozdravení!
Strážník věrný na ně čekám – až se navrátějí,
Pyšnou orlici na baštách opět uvidějí.
Avšak kdyby mělo býti, orlice že klesla,
Dozajista dříve z těla duše má se vznesla!“ –
Klesl prápor černožlutý – dříve padnul Hentzi,
Jeho jméno skví se věčně v jasném hvězdověnci.