Nežli lampa shasne,
Svítí nejjasněji,
Nežli kvítko zvadne,
Voní nejsilněji;
Když má labuť umřít,
Zpívá nejtklivěji –
Jak by puknout měly,
Struny moje znějí.
Nitro mé jest plno
Tajných šumných zvuků,
Plno sladké vůně,
Plno květných puků,
Plno pestrých barev,
Plno stínů tmavých,
Plno slasti, strasti,
Plno blesků žhavých.
Často bojoval jsem –
Ne však na bojišti,
Kde se viditelně
Na vavřín krev prýští –
Bojoval jsem tajně –
Boj to v moři hluchém –
Bojoval jsem srdcem,
Bojoval jsem duchem.
Jásej, srdce bouřné,
Plesej, duše moje,
Nestraší tě více
Světa nepokoje;
Nestraším se bolu –
Bytost moje hrdá
Jest jak skála v moři
Holá, pevná, tvrdá.
Bíte o mne, vlny,
Stojím skála v moři,
Nadarmo se o ni
Síla vaše boří;
Dozrálo mé srdce
Nevyslovným bolem,
Svadla moje bytost,
Zuřte, vlny kolem!! –
Nemám naleznouti
Nikdy na své pouti
Hledaného blaha?
Marná vždy má snaha?
Noha unavena,
Trním skrvácena,
Srdce míru prázdno,
Touha nesplněna.