O království utonulém
Polák dumky zpívá,
A do Visly tajnošumné
Truchlivě se dívá.
Korunu ve vlnách vidí
A trůn rozbořený –
A svět staropolský celý
V řece ponořený.
Pominulo, utonulo
Blaho polské země –
Touhu po ztracené slávě
Cítí polské plémě.
Pominulo, utonulo
Vše, co velké bylo –
Jediné jen srdce polské –
To se nezměnilo!