Skip to content
1817–1864

Dumka. (I.)

Vincenc Furch

Jak matičku Vislu ledem Spoutal mráz – Tak severní světovládce Svázal nás –

Teplé jarní slunce řeku Jistě vazeb sprostí: – Také naše pouto zničí Jasný den volnosti! –

Jarní slunce vystoupilo, Hyne led, Hory, doly, nivy, lesy Kryje květ.

Ale pouto vlasti polské Nerozvázalo se – – Slunce svobody ojczyzně Neukázalo se!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Dumka. (I.) · Vincenc Furch · Poetry Cove