Kdo ví o všech trpkých slzách
V této válce plakaných? –
Kdo se dozví o všech srdcích
V této válce strhaných?
Kolik měst a kolik dědin
Kleslo žhavým popelem?
Kolik mrtvol porubaných
Pomrvilo šírou zem!
Kolik nevěst bez ženichů,
Kolik matek bez synů
Ruce láme – a svým nářkem
Plní pustou krajinu!
Neznají ni hrob svých drahých,
By se na něm modlily,
By jej kvítím ozdobily,
Slzami jej kropily.
Avšak ti jsou blazí, kteréž
Pojal tmavý země klín;
Ale kolik světem bloudí
Živých lidských zřícenin!
Z kolik útrob teď se zdvíhá
Kletba proti vůdcům těm,
Jenžto vyvolali slunce
Krvavé nad Uherskem!