Jarní den svatého Jiří byl radostný Pešťanům,
Toho dne vítězoslavný ozýval se hluk a šum.
Čalouny a květinami okna ozdobena jsou –
Na domech a lidech vidět trikoloru Maďarskou.
V ulicích se hemží lidstvo nekonečným pramenem:
Maďar vítá bratry v městě Rakušanů zbaveném;
První husaři z Rákoše přiletěli do města –
Ejhle hlava měst Uherských vítá je co nevěsta.
Mladí, staří – muž a žena k husarům se tlačili,
Vděčnost svou a vroucnou lásku bohatýrům jevili;
Ejhle panny nejkrásnější v náruč jezdcům klesají,
V tom posvátném okamžení na mrav světský nedbají. –
Ze všech srdcí rozháraných šlehá plápolavý žár: –
„Eljen Košuth! – Eljen Görgey! – eljen, eljen a Magyar!“
I jásotem nevázaným rozlíhá se šírý kraj –
Ale němě – zrakem mračným zírá Budín přes Dunaj! –