Uctu hlavě lidské –
Trnímť ověnčena,
Na oltář co oběť
Každá položena;
Všickni jsme my žertvou –
Úctu hlavě lidské –
Naše povolání
Jest, ach! mučednické.
Úctu člověckosti,
Úctu lidské snaze,
Musíme důstojnost
Zaplatiti draze;
Hmota vadí, vůle
Není obmezena –
Výsledek ač lichý:
V snaze leží cena.
Dobývá rád člověk,
Nechtě být bezpečným,
K cíli vzdálenému
Hnán jsa pudem věčným;
Král jak žebrák touží
Po vzdáleném cíli,
V boji hlučném, tichém
Vynapíná síly.
Dobrého ctím pána,
Pilného ctím sluhu,
Ctím, kdo úlohu svou
Ve svém koná kruhu.
Mistra dělá: kruh svůj
Znát a vyplňovat –
Blahý, kdo se umí
Ve svém obmezovat.
Aby se stal celek,
Bystrým duchem bádej,
Kamínek tvá ruka
Ke kamínku skládej;
Veliký muž z malých
Částek velké robí –
Ale malý člověk
I též velké drobí.
Člověčenstvo nikdy
Nedosáhne cíle –
Marná jednotlivců,
Marná všechněch píle:
Čím dál člověčenstvo
K předu pokračuje –
Dál a dále jeho
Cíl též ustupuje.
Každý stav buď oltář –
Člověk jest jak jiný –
Rozdíl mezi námi
Dělají jen činy;
Jednotlivci, v každém
Stavu obětujte,
Jednotlivci, lidstvo
Činem zvelebujte.
Věk náš jest důstojný
Minulého věku,
Dnešní rek jest roveň
Pradávnému reku;
Neustoupil zpátky
Lid na pouti k cíli –
Neseslábly posud
Člověčenstva síly.