Táhne český musikant
Do ciziny vesele,
Ale na hranicích tluče
Srdce jemu nesměle.
Cítí smutek hluboký,
Když se s vlastí loučit má,
Je mu, jakby soucit měla,
Jakoby s ním plakala.
Je mu, jakby se vinul
Z náručí své rodičky,
Pláče a pod bradu klade
Na loučení husličky.
Musikante, smutně hráš
S vlastí na rozloučenou,
Pán bůh s tebou v dálku táhne,
Zahraj zase veselou.
Aj kročil přes hranice –
Ještě zpátky jeden hled –
Druhý zhůru nad oblaky,
Třetí v odevřený svět.
A zas český musikant
Hraje notu veselou –
Navrať se k nám šťastně zase,
Pán bůh žehnej cestu tvou!