Skip to content
1817–1864

Bezedno.

Vincenc Furch

Bezedno, bezedno, Co zíváš pode mnou, Bezedno, dívám se Ve tvou propasť temnou.

Jakobych měl křídla, Jakobych byl ptákem, Neohroženým já V tebe hledím zrakem.

Ruce rozepínám Ve podobě kříže, Tak na kraji čekám, Až mě strhne tíže.

Ruce rozepínám, Jakby křídla byly, Tak já očekávám Svou osudnou chvíli.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Bezedno. · Vincenc Furch · Poetry Cove