Skip to content
1817–1864

5. Lilie po břehu zírá

Vincenc Furch

Lilie po břehu zírá Z vodní pouště toužebně, Moře samo, prázdno míra, Mocně se ku nebi dme.

Mutně v háji osamělém Slavíkova píseň zní, Mutně na nebi zatmělém Osamělá hvězda tlí.

Srdce po milosti touží, O samotě se usouží, Samoto, tys dlouho má Družka byla jediná!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.