Dávných snů viděl jsem státi
Strom před sebou květoucí,
Chystám se květ setírati
Každý mě obelhoucí.
Květ co rosa dolů kanul,
Strom přede mnou holý stál,
Lehký smích mi tvář ovanul,
An si vichr s kvítím hrál.
Ze všeho mi zůstal zbytek
Neuhonné lásky kvítek,
Když i ten se uchýlil,
Z očí proud se mi vylil.