Věřil jsem kdysi jako snivý hoch.
V mystickém chrámu zášeří
na vlnách posvátné hudby,
zajatec romantiky stylové a rafinované,
nesla se duše má výše a výše
v naději, že se jednou zázračně vzepne
až k samému nebi
a nalezne slibovaného Boha.
Kde je ta víra?... (Kde je moje mládí?...)
Vzali jste mi tu víru,
vy hrubí a hluční a zlí a lstiví.
Smutný a hořký byl s výše vzdušné pád,
jen propastně pustá lítost mi zbyla.
Na studených dlaždicích z mramoru
ležela roztříštěna fiola prázdná,
kde nebylo vůně, kterou jste lhali...