Pojď se mnou z rána rosu pít
na lukách, když se počne dnít,
jak motýl být.
Vysoký, plesný chorovod
zpívat si podle srdce not
do rytmu vod.
V poledne v lesích tančit, hrát
a zpívat při tom: Mám tě rád
na tisíckrát.
A stínem vonným dát se v let
přes mechu hedváb, sterý květ –
je krásný svět.
Na večer potom v síňky klid,
pevně se k tobě přitulit,
štěstím se chvít,
číš lásky vypít perlivou
i s pěnou zlatou, prchavou
a rozkošnou...