Skip to content
1829–1890

PÍSEŇ.

Josef Václav Frič

Sladká zpomínka hruď mou zachvívá, svým usmíváním duši rve, lásky sen z dálky ke mně zavívá v půvabný spánek bol můj zve.

Zjev mi, či v dáli truchlí má palma, Consuelo de mi alma. Bouře když světa v boj tebe hnala, když tebe oužil války hluk,

tu ti tvá palma po boku stála a tebe míjel zhouby pluk. Strážný mi anděl byla má palma, Consuelo de mi alma.

Aj, těcho duše mé, ždám, ukolíbej ňader mých paly v klidný sen, z útěch milosti boly vylíbej, změň v radování smutku sten.

Pustiny duše zůstaň mi palma Consuelo de mi alma.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
PÍSEŇ. · Josef Václav Frič · Poetry Cove