Kdosi mi děl:
Škoda té Mařenky, že sobě nepospíší,
by třeba o kramflíček byla vyšší;
i s drobty sebrala by dvanáct košů slávy!
A na to já:
Právě by nám, svým drahým, byla bližší,
zůstává schválně o poznání nižší.
Ví to, že k bohyni jen půl jí schází hlavy:
drobeček lásky však jí milejší než sláva –
a co se košů týče, sama jich rozdává.