Dožij ten život měnivý,
a třeba plný hrůzy byl;
dopij ten pohár pěnivý
a třeba jed i zhoubu kryl.
Jen jednou žiješ v světě tom
a chceš-li nesmrtelným být,
nesmíš se bát, když zuří hrom,
a nesmíš bát se – jedy pít.
Dožij – dopij!
Trpký to kalich: umírat,
a ještě trpčí, muset žít! –
Strašná to kletba, s blesky hrát,
a strašnější – je muset krýt!
Jen kde jich skryješ? – V srdci svém!
tam ti však lásku vypálí...
Vidíš titána? – klesá v zem
a svět již hanbu kutálí...
Dožij – dopij!