Kdy na tebe pomním, Jelačiču-báne,
krvavá mi slza po mé tváři skane.
Perlou zdál ses v žalů našich moři,
hvězdou spásy po staletém hoři.
Perla nám však byla záhy uchvácena,
a ta hvězda z krásné dráhy vyvrácena!
Perly uchvatitel krutě se nám rouhá,
že bez hvězdy nám teď nastala noc pouhá.
Měl jsi nám být spasným, nové slávy světlem,
aj, a v Golgatu se proměnil náš Betlem!