Ostrý vichr divoce hvízdá v skalách,
černá mračna kupí se na obzoru,
duní bouře z daleka těžkým krokem –
Ty stojíš silný!
Jako maják v zpěněný hledí příboj,
jenž se zkrocen u paty jeho plazí,
sílu dává zbloudilým plavcům slabým –
svítíš nám v srdce.
Ve dnech chladu, nesváru, mdloby, zloby
Ty jsi doved nadšení jiskru vzkřísit,
a tak povždy zůstaneš v konec boje
vítězem přece.
Síla Tvá ať vleje se do všech paží,
vatra žáru nechť vzplane ve všech srdcích,
símě Tvé nechť nejdražší žeň svou sklidí –
sta mužů dalších!