Ty mlčíš, vím, že tvrdý Osud zavřel Tvoje ústa
a myslí, že Tvá duše bez lásky je pusta
jak vřesoviště pod mrakem.
Ty mlčíš, vím však, že Tvůj ret přec cosi tiše šeptá,
nechť život sny i touhy Tvoje pustě deptá.
Ty mlčíš, srdce Tvé však přec se v hloubi dále chvěje,
ať Osud rozleje kol moře beznaděje,
v němž láska je Ti majákem.