Ze všeho, co jsem kdys chtěl,
ze všeho, k čemu jsem spěl,
co asi zbude?
O čem jsem za nocí bděl,
o čem jsem v písních svých pěl –
vzpomínky chudé.
Život je rozvane v dál,
vítr jak v podzimu svál
řeřáby rudé.
Ale proč v duši jsem plál,
čemu jsem krev její dal,
to jistě zbude!