Věřím pevně: ještě jednou
vkročíš do mých cest,
stopy čerstvé krve zblednou,
mír budu pít z hvězd.
Vím, to bude v prvním jaře –
hlínou voní zem,
kraj se koupá v růžné páře –
půjdeme tím snem.
Půjdem jako děti v lese
hledat zlatý květ,
rosou, jež se v křoví třese,
zrak se bude chvět.
V duši míru slavné tóny
zazní z jiných sfér,
jak vánoční staré zvony
v tichý svatvečer.
Andělé nám v cestu kladou
peří z křídel svých,
dávné sny jdou duší mladou,
blažen jsem a tich.
Tuto starou melodii
slyším u všech cest,
jí jen dýchám a jí žiji,
mír mi kyne z hvězd.