Jsem jako pták, jenž nemá hnízda ve větvích,
jenž s jitrem vzlétne volně modrých do oblak,
a s písní večer neklesnu do klidných lích
tak jako pták.
Jsem jako bludný bouřlivák, nad hlavou mrak
o závod s větrem letí mořských po pláních
a dívá se, jak ke dnu klesá slední vrak.
Jen poslouchat Tvůj bezstarostný lehký smích,
jít ruku v ruce, dívat se v Tvůj čistý zrak,
to byla tedy ona vina a můj hřích –
Nad vlnou Osudu a troskami snů svých
jsem jako pták.