Skip to content
1885–1949

KDYŽ PADALY HVĚZDY.

Vladimír Frída

Hleď, duše, moje oko jest jak dnešní nebe plné hvězd. Ty stále padají, a přec jich neubývá, tak oko moje nějakou vždy slzu skrývá,

že jejich lesk, či snad svůj stesk, že jejich zář, či snad Tvou tvář

nemohlo dneska klidně snést.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
KDYŽ PADALY HVĚZDY. · Vladimír Frída · Poetry Cove