Cesty v polích rád mám po západu,
jsou jak bílé ruce rozevřené,
mají tolik rosy, tolik chladu,
cesty v polích.
Tichý oblak nad nimi se klene,
mají skrytých duší celou vnadu,
k dálným obzorům jsou roztoužené.
Zřím v nich našich budoucích dní řadu,
proč jsou teskné tak a zamyšlené?
Jakých citů vzbouřily jste Iliadu,
cesty v polích?