Dva stromy, lípu s dubem v jeden spjatý,
já na potulkách druhdy vídal v lese,
kde chytával jsem paprsk slunce zlatý
a stavěl zámky jeho na útese.
To bylo tehda – teď když kol mé šíje
se ruka tvoje vine, zrak tvůj plane,
dech jeden, srdce jako jedno bije –
tu lípa s dubem na mysli mi tane. –