Co tiká a cvaká jen stále v mé uši?
Kde onen, co z klidu mne celý den ruší? –
To v pokoji na stolku v přítmí a šeři
mně hodiny drahný čas den co den měří.
Mně připadá pokaždé ve chvíli onu,
jak slyšel bych hrany mne vzdálených zvonů,
jak šeptal by někdo ve hodin cvaky:
„Však ty taky, ty taky, ty jednou taky!“ –
Já uchopil hodiny a jedním rázem
je povalil se stolu do kouta na zem –
a z kouta se ozvaly slední mi cvaky:
„Však ty taky, ty taky, ty jednou taky!“ –