Žít na krvácejícím světě našem,
kde dobro hledáme a zlo jen pášem:
žít! prohřešit se na svých nejdražších;
v síť vin se vplést a hříchem smývat hřích;
žít: vášeň, křeč a provinilé lidství;
zub za zub, chtíč a křivopřísežnictví;
dnes zrádcem být a zítra zrazován;
bít do krve a krváceti z ran,
jež cizím tělům vlastní vryly pěsti – –
Zlé srdce, kaj se z násilného štěstí
a z lásky prchavé i z hříčky chvil,
kdy zdálo se, žes věčnem rozechvěno,
i z poznání, jímž vítěz zmučen byl:
že dobrým být mu na vždy odepřeno.