Sterou vinou vášně s námi spiata,
sřetězena k rozkoším a v bol,
žena hřešící a žena svatá
mučí naše mužství. Pól a pól.
Bližní, bratře, duchu! Jak byl vkován
soucitem své strázně Kristus v kříž,
nehybný a něm a nemilován,
přissát k ústům lásky, krvácíš.
Rozvírá kříž ramena svá lačná:
„Ovíjím tě. Mám tě. Zabíjím.“
Kol je noc. Jen z rozbitého mračna
bůh se směje lidským pašijím.