Tvých nohou něha,
ty kouzel plná,
k níž delfín si lehá,
jak tě pozvedá vlna,
mně do smyslů šlehá
vír nadsmyslna.
Nad vody stoupáš
výš a výš,
v slunci se koupáš,
v modru skvíš,
v etheru hloub až
se potápíš.
Sestup mi zpět!
Na vlně stůj!
Chci oněmět
jako delfín tvůj.
Abych úběl tvůj shléd,
mi učaruj!
Sen vymodlený,
se neseš níž;
zrozena z pěny
se k pěnám chvíš;
zas nad koleny
šat obtáčíš.
Jak tě bezebřehá
povznáší vlna,
ty, jež jsi něha,
ty kouzel plná,
v mé smysly lehá
mír nadsmyslna.