Moře modra nad mou hlavou,
vůkol vůně z niv.
Ztišuje se pod únavou,
dýchám zbožněji než dřív,
žehnám pláni, žehnám stráni,
stříbra vzdušným hrám,
nesu svoje požehnání
květům, v nichž se zalykám.
Jako ten, kdo při modlení
pod nebem je tich,
modro, lásko, zrcadlení,
nedohlédám břehů tvých.